DIP, nebo penzijko: odpočet nenahradí státní příspěvek

Pokud máte nárok na státní příspěvek, bývá rozumné nejprve zvážit vlastní vklad do doplňkového penzijního spoření. Podle pravidel Ministerstva financí pro třetí pilíř stát přidává 20 % k vlastnímu měsíčnímu vkladu od 500 do 1 700 Kč, nejvýše 340 Kč měsíčně; lidem s přiznaným starobním důchodem příspěvek nenáleží. Příspěvek zaměstnavatele se do výpočtu státní podpory nezapočítává.

DIP dává prostor pro další dlouhodobé vklady, pokud vám vyhovuje nabídka investic a jejich cena. Přehled daňové podpory Ministerstva financí stanoví společný roční limit odpočtu 48 000 Kč pro podporované produkty a samostatný limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené příspěvky zaměstnavatele. Odpočet snižuje základ daně, zatímco státní příspěvek jsou peníze připisované k penzijnímu spoření. Při rozdělení úspor proto nelze tyto výhody zaměnit ani bez dalšího sčítat jako stejný druh výnosu.

Který vklad přináší jakou podporu

U účastníka s nárokem na státní příspěvek se vlastní platby do penzijka až do hranice maximálního příspěvku nezapočítávají do daňového odpočtu. Odpočitatelná je až jejich část nad touto hranicí. Vlastní příspěvek do DIP se naopak může do společného ročního odpočtu započítat od začátku, pokud má poplatník z čeho základ daně snížit a limit už nevyužil jinde.

Po dosažení nejvyššího státního příspěvku další vklad do penzijka přímou platbu od státu nezvýší. Přebytek lze poslat do DIP, ale stejně tak může zůstat v penzijku a vstoupit do daňového odpočtu. Rozdíl pak vytvářejí zvolená aktiva, náklady a podmínky konkrétních smluv. Kdo už celý odpočet čerpá například z jiného podporovaného produktu, nezíská založením DIP další prostor pro stejnou úlevu.

Příspěvek zaměstnavatele je samostatná část rozhodnutí. Některý zaměstnavatel podporuje jen jeden produkt nebo má pro jednotlivé produkty odlišné podmínky. Přednost pak může dostat varianta, na kterou zaměstnavatel skutečně přispěje, i kdyby vaše vlastní vklady směřovaly jinam. Jeho platba není vaším vlastním příspěvkem pro výpočet státní podpory ani součástí vašeho limitu odpočtu.

Výběr peněz: věk a délka smlouvy se počítají současně

Daňovou podporu nelze posuzovat bez doby, na kterou peníze odkládáte. Výklad Finanční správy uvádí pro daňově podporované smlouvy uzavřené od roku 2024 nejméně 120 kalendářních měsíců trvání a výplatu nejdříve v roce dosažení 60 let; dřívější smlouvy se řídí původním režimem. Člověku, který si nový DIP založí krátce před šedesátinami, tak samotné dosažení požadovaného věku k zachování daňové podpory nestačí.

Předčasné vyplacení prostředků může vyvolat povinnost vrátit uplatněné daňové zvýhodnění a ovlivnit zdanění dříve osvobozených příspěvků zaměstnavatele. U penzijka se navíc podle způsobu ukončení řeší nárok na státní příspěvky. Zvláštní pravidla má předdůchod, který umožňuje výplatu z doplňkového penzijního spoření za zákonných podmínek před běžným věkem výběru. Pro peníze potřebné v dohledné době je proto vhodnější dostupná rezerva mimo oba daňově podporované produkty.

V DIP můžete v rámci jeho nabídky prodat investici a pořídit jinou, aniž byste peníze vybrali z produktu. Výtěžek však musí zůstat uvnitř DIP. Možnost měnit složení portfolia tedy řeší investiční strategii, nikoli potřebu mít úspory kdykoli k dispozici.

Výběr investic a skutečná cena

V doplňkovém penzijním spoření volíte mezi účastnickými fondy penzijní společnosti a jejich strategiemi. DIP je širší rámec: podle poskytovatele v něm mohou být peněžní prostředky, způsobilé obchodované akcie a dluhopisy nebo podílové listy. Samotná možnost širšího výběru však neříká, co konkrétní poskytovatel nabízí ani zda chce střadatel investice vybírat sám.

U penzijka se náklady promítají do hodnoty fondu. Stanovisko České národní banky popisuje úplatu hrazenou z majetku účastnického fondu jako úplatu za obhospodařování a za zhodnocení; její výše musí být uvedena ve statutu. U DIP je třeba vedle poplatku poskytovateli započítat také náklady zvolených investic, případné obchody a směnu měn.

Srovnání Banky.cz upozorňuje u nabídky DIP mimo jiné na předplacené poplatky a rozdíly mezi vlastním výběrem cenných papírů a připravenou strategií. Jde o charakteristiky jednotlivých nabídek, nikoli o vlastnost každého DIP. I malý rozdíl v průběžných nákladech se s rostoucí hodnotou úspor násobí, zatímco státní příspěvek se odvíjí od vlastního měsíčního vkladu.

Rozhodovací matice podle situace

Zaměstnavatel přispívá jen na penzijko nebo jen na DIP: nejprve započítejte jeho skutečně dostupný příspěvek. Vlastní úspory pak můžete rozdělit odlišně, pokud to podmínky zaměstnavatele dovolují.
Měsíční úložka je nižší než hranice státní podpory: penzijko při takovém vkladu státní příspěvek nepřinese. Pokud současně potřebujete rezervu, dlouhodobé vázání peněz může být podstatnější než daňové zvýhodnění.
Úložka stačí na nejvyšší státní příspěvek a zbývají další peníze: část nad jeho hranicí porovnejte mezi konkrétním účastnickým fondem a konkrétním DIP. U obou rozhoduje také zbývající prostor v odpočtu.
Blíží se věk výběru: u nové smlouvy sledujte současně svůj věk a požadovanou dobu jejího trvání. U staršího penzijka záleží na režimu, za něhož bylo sjednáno.
Chcete si vybírat investice: hledejte DIP s odpovídající nabídkou a ceníkem. Pokud dáváte přednost připravené strategii, porovnejte její složení a celkové náklady s účastnickým fondem.

Model kombinace penzijka a DIP

Ilustrativní příklad: člověk bez přiznaného starobního důchodu odkládá ze svého 4 000 Kč měsíčně. Do penzijka posílá 1 700 Kč a zbývajících 2 300 Kč do DIP. Při splnění podmínek získá k penzijku 340 Kč měsíčně od státu, tedy 4 080 Kč za rok. Vklady do DIP činí 27 600 Kč ročně a mohou vstoupit do společného daňového odpočtu, pokud jej nevyčerpají jiné podporované produkty.

Pokud tomuto člověku zaměstnavatel navíc posílá do penzijka například 1 000 Kč měsíčně, přibude na spoření dalších 12 000 Kč ročně. Státní příspěvek se přesto dál počítá jen z vlastního vkladu. Výše skutečné daňové úspory závisí na zdanitelných příjmech a na ostatních využitých odpočtech; částka odpočtu sama o sobě není částkou vrácené daně.

Takové rozdělení zachytí přímý státní příspěvek a současně ponechá prostor pro vlastní investiční volbu. Jeho výhodnost však mohou změnit poplatky a riziko vybraných aktiv. Čistě pro představu: rozdíl průběžného poplatku o půl procentního bodu při průměrné hodnotě majetku 100 000 Kč znamená rozdíl 500 Kč za rok. Tento podmíněný výpočet není ceníkem žádného produktu; ukazuje, proč při volbě mezi dvěma konkrétními nabídkami nestačí porovnat jen podporu od státu a možný odpočet.

Přečtěte si také: