OSVČ, nebo s.r.o. v roce 2026: nižší daň může prohrát kvůli ručení

V roce 2026 může OSVČ přinést více peněz pro osobní spotřebu, pokud podnikatel pracuje sám a většinu zisku si průběžně bere. S.r.o. může být vhodnější při vyšším riziku závazků, ponechávání zisku ve firmě nebo plánovaném vstupu společníka. Pro daňové srovnání je podstatné, že Finanční správa pro rok 2026 uvádí základní sazbu daně fyzických osob 15 %, daň právnických osob 21 %, srážkovou sazbu 15 % a základní slevu na poplatníka 30 840 Kč.

Rozdíl v čisté výplatě není sám o sobě rozhodnutím o právní formě. OSVČ odpovídá za podnikatelské závazky jako fyzická osoba; u s.r.o. je dlužníkem společnost a zákon o obchodních korporacích omezuje ručení společníků na nesplněné vkladové povinnosti podle stavu v obchodním rejstříku. Nižší daňové a odvodové zatížení proto může ztratit převahu, jestliže podnikání vytváří závazky, které člověk nechce nést osobně. Jediná hranice tržeb, od níž se s.r.o. vždy vyplatí, neexistuje.

Stejné vstupy pro tři situace

Všechny tři následující situace jsou podmíněné modely se stejnými ročními tržbami 1 500 000 Kč a skutečnými provozními výdaji 600 000 Kč. Před náklady na správu zbývá 900 000 Kč. Pro výpočet předpokládáme dalších 10 000 Kč ročně za evidenci a daňové zpracování OSVČ a 50 000 Kč za účetnictví a správu s.r.o. Jde o zvolené vstupy modelu, nikoli o obvyklé ceny služeb.

Daňový základ OSVČ tak činí 890 000 Kč, základ společnosti 850 000 Kč. Počítáme s hlavní samostatnou činností, českým daňovým rezidentem, jediným společníkem a skutečnými výdaji. Model nezahrnuje DPH, výdajový paušál, paušální daň, další daňové slevy, odměnu jednatele ani úvěr. Právě změna nákladů či způsobu výplaty může pořadí obou forem obrátit.

U OSVČ volíme nejnižší roční vyměřovací základ sociálního pojistného ve výši 55 % daňového základu a sazbu 29,2 %, které popisuje Česká správa sociálního zabezpečení. Zdravotní pojistné se počítá sazbou 13,5 % z poloviny základu; VZP zároveň uvádí minimální měsíční zálohu 3 306 Kč pro rok 2026. V tomto modelu vychází roční pojistné ze skutečného základu nad minimem. Měsíční zálohy nejsou další platbou navíc k ročnímu pojistnému.

Když si majitel vezme celý zisk

OSVČ v modelu zaplatí na dani z příjmů po základní slevě 102 660 Kč, na sociálním pojistném 142 934 Kč a na zdravotním pojistném 60 075 Kč. Z částky 890 000 Kč po správních nákladech jí tak zbývá 584 331 Kč pro osobní potřebu. Výpočet předpokládá, že neuplatňuje další slevy ani odpočty.

S.r.o. zaplatí z 850 000 Kč daň právnických osob 178 500 Kč. K rozdělení tak v modelu zbývá 671 500 Kč; srážková daň z celé této částky činí 100 725 Kč a společník dostane 570 775 Kč. Z podílu na zisku zde nepočítáme pojistné jako z odměny za práci, protože společník žádnou odměnu nepobírá. Společnost však musí o rozdělení zisku rozhodnout podle účetní závěrky a zákonných podmínek; její peníze nejsou průběžně volnými osobními penězi vlastníka.

Jestliže společník nemá zaměstnání, samostatnou činnost ani státem hrazené zdravotní pojištění, platí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Pravidla VZP pro OBZP stanoví pro rok 2026 částku 3 024 Kč měsíčně. Za celý modelový rok je to 36 288 Kč, takže společníkovi osobně zbude 534 487 Kč. Rozdíl proti OSVČ činí 49 844 Kč; při jiném způsobu zdravotního pojištění se změní.

Když většina peněz zůstane v podnikání

Ve druhé situaci jsou tržby, náklady i daň společnosti stejné. S.r.o. rozdělí společníkovi pouze čtvrtinu zisku po firemní dani, tedy 167 875 Kč. Srážka po zaokrouhlení činí 25 181 Kč, společník obdrží 142 694 Kč a ve společnosti zůstane 503 625 Kč. Při stejném předpokladu celoroční platby zdravotního pojištění mu na osobní spotřebu zbývá 106 406 Kč.

OSVČ může ze svých 584 331 Kč ponechat pro sebe stejných 106 406 Kč a zbývajících 477 925 Kč použít v podnikání. S.r.o. tedy má při těchto vstupech o 25 700 Kč více prostředků uvnitř podniku. Nejde však o definitivní úsporu celé částky: bude-li si společník ponechaný zisk později vyplácet, přibude srážková daň z rozděleného podílu. Náskok má největší význam tam, kde firma peníze skutečně využije na další činnost.

Rozdíl ovlivňuje také cena správy. V modelu stojí s.r.o. o 40 000 Kč ročně více než OSVČ a tento náklad snižuje její základ před zdaněním. U podnikání s menším ziskem může být relativně citelnější; při vyšších skutečných nákladech se zase mění základ daně i pojistného OSVČ. Právě proto nelze z jedné částky ročních tržeb odvodit obecný bod zlomu.

Když zakázka přináší riziko nebo má vstoupit společník

Třetí situace ponechává stejné tržby, výdaje i úplnou výplatu zisku jako první model. Peněžní výsledek proto zůstává 584 331 Kč u OSVČ a 534 487 Kč u společníka bez jiného pojistného titulu. Změní se význam rozdílu 49 844 Kč: u zakázky s možností vysoké škody či nesplaceného dluhu může být oddělení závazků společnosti od osobního majetku cennější než tato okamžitá výhoda OSVČ. Hodnota takového rizika závisí na konkrétní smlouvě a pravděpodobnosti ztráty, nikoli na jednotné daňové hranici.

Omezené ručení společníka přitom neodstraňuje každé osobní riziko. Jiná pravidla se uplatní na jednatele při porušení jeho povinností a věřitel může požadovat osobní ručení nebo jiné zajištění. Pro rozsah ochrany je proto důležité, zda závazek přijímá pouze společnost, nebo se za něj vlastník zavazuje také vlastním jménem.

Plánovaný vstup dalšího vlastníka mění volbu i bez rizikové zakázky. S.r.o. má podíly, jejichž poměr může upravit společenská smlouva, takže novému společníkovi lze vymezit účast na společnosti. U OSVČ žádný podíl v samostatné společnosti k rozdělení není. Člověk, který hodlá přijmout investora jako spoluvlastníka, tak potřebuje jinou právní strukturu bez ohledu na to, která forma mu v prvním roce přinese vyšší čistou výplatu.

Pravidelné peníze mění výpočet

Podíl na zisku není totéž co pravidelná odměna za práci. V uvedených modelech společník nepobírá mzdu ani odměnu jednatele a společnost rozděluje zisk až při splnění podmínek pro výplatu. Pokud vlastník potřebuje pevný měsíční příjem a zvolí odměnu, vstoupí do výpočtu další daňové a pojistné povinnosti; zároveň se změní náklady a zisk společnosti. Čísla pro samotnou výplatu podílu na zisku by pak nebyla srovnatelná.

Pro podnikatele, který potřebuje většinu vydělaných peněz osobně a má zvládnutelné závazky, vychází při zvolených vstupech lépe OSVČ. S.r.o. získává smysl zejména tehdy, když má zisk financovat další činnost, má se dělit vlastnictví nebo když rozsah možných závazků převáží rozdíl v čisté výplatě. O tom rozhoduje skladba nákladů, způsob čerpání peněz a skutečná povaha rizika, nikoli samotné tržby.

Přečtěte si také:

• Bitwarden, nebo 1Password: nižší cena neřeší způsob obnovy
• Asana, nebo Jira: snadný start může prohrát s řízením vývoje
• Coursera, nebo Udemy: certifikát pomůže jen v některých situacích