Stát vložil 656 milionů do transferu vědy, fond míří na 1,2 miliardy

Evropský investiční fond (EIF) na základě mandátu Ministerstva průmyslu a obchodu investoval z Národního plánu obnovy přibližně 656 milionů korun do IP Lab Ventures Fund I, uvedlo ministerstvo v oznámení z 23. září 2026; s dalším soukromým kapitálem má fond překročit 1,2 miliardy korun a ministr Karel Havlíček jej označil za „chybějící článek“ mezi výzkumem a vznikem technologických firem.

Fond má financovat především projekty a spin-offy českých univerzit a výzkumných organizací, zejména v umělé inteligenci a dalších pokročilých technologiích. Oznámená veřejná investice představuje část jeho plánované konečné velikosti. K vyššímu objemu se správce dostane, pokud získá další soukromý kapitál; akademickým týmům má fond nabídnout investice do vznikajících firem i pomoc s převodem výzkumu do podnikání.

Odkud peníze přicházejí a co musí dodat soukromý kapitál

Veřejná část investice pochází z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Do fondu se dostává přes český Národní plán obnovy, mandát Ministerstva průmyslu a obchodu a EIF, který investuje do vybraných správců rizikového kapitálu. Přidělení peněz fondu ještě neznamená jejich vyplacení jednotlivým začínajícím firmám; výběr projektů a investice do nich teprve následují.

Ministerstvo svěřilo provádění příslušného fondu fondů EIF v březnu 2023 a jeho evropská alokace přesahuje 1,3 miliardy korun, uvádí sdělení EIF z 24. září 2026. Investice do IP Lab Ventures Fund I je posledním přidělením prostředků z tohoto nástroje vybraným fondům; před ním získal podporu fond spravovaný týmem Tensor Ventures. Úplné rozdělení alokace mezi správce ještě neurčuje, kolik univerzitních firem nakonec kapitál získá.

Mezi přibližně 656 miliony korun veřejné investice a hranicí 1,2 miliardy je aritmetický rozdíl zhruba 544 milionů korun. Protože oznámený cíl leží nad touto hranicí, musel by soukromý příspěvek při nezměněné veřejné částce přesáhnout i vypočtený rozdíl. Jde o orientační výpočet ze zaokrouhlených hodnot, nikoli o doložený objem již uzavřených závazků soukromých investorů.

V reportáži Lupy z 23. září 2026 se objevuje nižší odhad výsledné velikosti fondu, až 40 milionů eur, a předpoklad úvodní investice nejvýše milion eur do jednotlivé firmy. Oficiálně oznámený cíl přesahuje 50 milionů eur; oba údaje se týkají očekávané velikosti téhož fondu, zveřejněná vyjádření však rozdíl nevysvětlují. Konečný objem bude záviset na soukromých investorech.

Jaké výsledky výzkumu může fond převést do firem

Fond má podpořit přibližně čtyři desítky projektů, převážně v Česku, s menším prostorem pro střední a východní Evropu. Zaměření zahrnuje aplikace umělé inteligence, autonomní systémy, robotiku, chytrou mobilitu, biotechnologie a kybernetickou bezpečnost; mezi další uvedené obory patří polovodiče a pokročilá výroba. Tento výčet vymezuje investiční zájem, nikoli seznam již vybraných příjemců.

Základem má být dlouhodobá spolupráce správce s univerzitami, výzkumnými centry a dalšími organizacemi. Ta má přivádět k fondu perspektivní výsledky už ve fázi, kdy je potřeba posoudit možnost jejich komerčního využití a připravit vznik spin-offu. Součástí takové přípravy je také vyjasnění práv k technologii a sestavení týmu, který ji dokáže dále vyvíjet.

Období mezi akademickým výsledkem a prvními zákazníky bývá pro spin-off obtížné. Výzkumný tým musí vedle vývoje ověřit poptávku a rozhodnout, jak se na nové společnosti budou podílet zakladatelé a výzkumná instituce. Vstup fondu může tato rozhodnutí kapitálově a organizačně podpořit; konkrétní podíly a další podmínky určí až jednotlivé investiční dohody.

Kdo bude vybírat projekty a co už tým dokázal

IP Lab Ventures vedou Filip Fingl, Jiří Navrátil a Andrew Hladký. Partneři spolupracují od roku 2023 a pomohli sedmi technologickým projektům při komercializaci a vzniku spin-offů. Jde o zkušenost správcovského týmu před spuštěním nového fondu, nikoli o výsledek investic, které by z něj už odešly.

Mezi dřívější projekty týmu patří MendelFOLD, zaměřený na predikci struktury proteinů, Atomiver s materiály pro ukládání energie, Preagon vyvíjející šetrnější insekticidy a GWN zabývající se čištěním kontaminované vody. Příklady ukazují, proč fond vedle digitálních technologií počítá také s výsledky biologického, chemického a materiálového výzkumu. Každý z těchto oborů vyžaduje jinou cestu od laboratorního výsledku k produktu.

Správci již navázali vztahy s českými univerzitami a výzkumnými organizacemi a plánují je rozšiřovat. Jejich práce začíná vyhledáváním výzkumu, pokračuje přípravou komercializace a může vyústit v kapitálový vstup do vznikající společnosti. Rozsah tohoto přístupu ukážou první zveřejněné investice do spin-offů a objem soukromého kapitálu, který se podaří fondu získat.

Přečtěte si také:

• NÚKIB rozdělí 30 milionů: samotná výzkumná instituce žádat nemůže