NÚKIB rozdělí 30 milionů: samotná výzkumná instituce žádat nemůže

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve svém oznámení o výzvě uvedl, že 24. září 2026 zahájil příjem žádostí do programu Cyber Security Boost s předpokládanou alokací 30 milionů Kč. Na projekt připadá podpora přibližně 1,5 až 2,5 milionu Kč a žádost musí být doručena datovou schránkou do 30. listopadu 2026 v 19:00. Samostatně mohou žádat malé a střední podniky nebo odborně způsobilé nestátní neziskové organizace; akademická či výzkumná instituce se může připojit pouze ke konsorciu s alespoň jedním malým nebo středním podnikem.

Otevřená výzva míří na řešení, která se během projektu skutečně vyzkoušejí a budou použitelná i mimo původní pilotní organizaci. Luboš Fendrych, vedoucí oddělení výzkumu, vědy a inovací NÚKIB, ve vyjádření k výzvě řekl: „Výzva je určena projektům, které mají potenciál pomoci většímu počtu organizací a přispět ke zvýšení jejich kybernetické odolnosti.“ Pro uchazeče tak vedle nápadu rozhoduje i plán pilotního ověření, způsob měření výsledků a vlastní podíl na nákladech.

Kdo může žádat samostatně a kdo potřebuje konsorcium

První otázkou je právní postavení uchazeče. Závazné znění výzvy rozlišuje tyto možnosti:

• Malý nebo střední podnik může podat vlastní žádost, pokud splní podmínky způsobilosti a prokáže schopnost projekt uskutečnit.
• Nestátní nezisková organizace může žádat samostatně, musí však doložit odbornou způsobilost i schopnost výstup vytvořit a prakticky ověřit.
• Akademická nebo výzkumná instituce může být členem konsorcia, v němž je alespoň jeden malý nebo střední podnik. Vlastní samostatnou žádost podat nemůže.

Konsorcium může uvedené typy organizací kombinovat, účast podniku však musí mít věcný obsah. Žádost má vymezit skutečné role členů, jejich odpovědnosti a rozpočet; formální partnerství bez doloženého přínosu nestačí. Podmínky způsobilosti musí splnit každý člen, takže překážku u výzkumného partnera neodstraní ani způsobilý hlavní žadatel. Pro neziskovou organizaci je zase podstatné, zda dokáže doložit kapacitu k vývoji i ověření výstupu, nikoli pouze veřejně prospěšný účel své činnosti.

Pilot musí ukázat funkčnost a možnost dalšího nasazení

Každý projekt musí spojit návrh nebo vývoj řešení alespoň s jedním pilotním nasazením či praktickým ověřením, vyhodnocením výsledků a přípravou dalšího využití. Pilotní aktivita má prověřit použitelnost, účinnost, náklady a podmínky zavedení. Žadatel proto potřebuje popsat cílové uživatele, konkrétní ověřitelný výstup a prostředí, v němž jej vyzkouší; samotný slib budoucího testování účel výzvy nenaplňuje.

Podporované oblasti zahrnují škálovatelná řešení pro menší podniky, například sebehodnocení a prioritizaci bezpečnostních opatření. Další oblastí jsou nástroje pro plnění kyberbezpečnostních požadavků, správu rizik, bezpečný vývoj či práci se zranitelnostmi. Výzva počítá také se službami pro přípravu na incidenty, reakci a obnovu, včetně cvičení nebo testování obnovitelnosti. Samotné analýzy, obecná školení či dokumentace bez implementace a ověření nejsou prioritou.

Výsledek nesmí být navržen výhradně pro jediného uživatele nebo pilotní organizaci. Projekt má ukázat, za jakých podmínek lze řešení použít jinde a jak se pozná jeho přínos. Výzva požaduje projektové ukazatele pro kvalitu výstupu, pilotní ověření, uživatele a měřitelný přínos i další využití. Počet schůzek nebo vytvořených dokumentů sám o sobě nestačí, pokud neukazuje funkčnost řešení nebo změnu, kterou pilot přinesl.

Podpora pokryje polovinu způsobilých nákladů

Dotace činí 50 % způsobilých nákladů, nikoli celý rozpočet projektu. Rozmezí přibližně 1,5 až 2,5 milionu Kč na projekt odpovídá v dokumentaci částkám 60 000 až 100 000 eur; korunová hodnota závisí na kurzu. Podpora se odvíjí od skutečně vynaložených a doložených výdajů a přiznaná částka může být nižší než požadovaná. Modelový projekt se čtyřmi miliony korun způsobilých nákladů by při padesátiprocentní sazbě potřeboval další dva miliony z jiných zdrojů.

Na stejné způsobilé výdaje nelze současně čerpat jinou veřejnou podporu. U relevantních příjemců se uplatní režim de minimis, takže překážkou může být i vyčerpaný limit podpory za předchozí tři roky. Rozpočet musí rozlišit uznatelné osobní, ostatní přímé a nepřímé náklady. Například u odpisovaného majetku lze uplatnit jen část odpovídající využití v projektu a subdodávky jsou omezeny podílem na uznaných nákladech.

Po uzavření smlouvy má být vyplaceno 80 % přiznané podpory jako předfinancování, zbývajících 20 % po odevzdání závěrečné zprávy. Tato platební posloupnost nenahrazuje vlastní spolufinancování ani povinnost doložit výdaje. Projekt může trvat nejvýše 24 měsíců a podpořené práce musí skončit nejpozději 30. dubna 2029.

Způsobilý typ organizace ještě nemusí znamenat způsobilého žadatele

Žadatel i jeho ovládající osoba musí mít sídlo, případně bydliště, ve způsobilé zemi Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Překážkou jsou mimo jiné neuhrazené splatné závazky vůči uvedeným veřejným institucím, likvidace, příslušné insolvenční řízení, postavení podniku v obtížích nebo nepřípustný střet zájmů. U konsorcia se tyto podmínky vztahují na všechny členy, nikoli pouze na organizaci, která žádost odešle.

Další podmínka se ověřuje před podpisem smlouvy: příjemce musí plnit účetní povinnosti, zejména zveřejňování účetních závěrek v příslušném rejstříku. Kontrola se týká posledních dvou uzavřených účetních období, za která měl žadatel tuto povinnost. Vybraný projekt tak ještě automaticky neznamená podepsanou smlouvu; výzva připouští také doložení řádného podání k rejstříkovému soudu před jejím podpisem.

Žádost musí obsahovat rozpočet, prohlášení i podklady k týmu

K formuláři žádosti patří tři předepsaná čestná prohlášení, položkový rozpočet a strukturovaný životopis každého člena řešitelského týmu uvedeného v žádosti. Konsorcium přikládá návrh smlouvy o účasti na řešení projektu. Povinný je rovněž úplný výpis z evidence skutečných majitelů; u zahraniční právnické osoby dokumentace stanoví odpovídající způsob doložení těchto údajů.

Chybějící životopis může vést k vyřazení. Údaje v položkovém rozpočtu musí souhlasit s žádostí; při rozporu může následovat výzva k opravě, ale také přímé vyřazení, a neodstraněný nesoulad je důvodem k vyřazení z hodnocení. Dokumenty se doručují datovou schránkou NÚKIB a do předmětu zprávy patří název výzvy. Po uzávěrce začne formální a věcné hodnocení projektů; pozdě doručené podání ani podání jiným způsobem pravidla nepřijímají.