Mzda nemusí být v inzerátu: uchazeč ji má znát před pohovorem

Ne, evropská pravidla nepřikazují uvést mzdu v každém pracovním inzerátu. Podle vysvětlení Evropské komise má uchazeč dostat informaci o nástupní odměně nebo jejím rozpětí v nabídce práce či před pohovorem. Zaměstnavatel se ho zároveň nemá ptát na jeho mzdovou historii.

Přesné znění článku 5 směrnice o transparentnosti odměňování připouští také jiný způsob sdělení, pokud umožní informované a transparentní jednání o odměně. Předpohovorový termín tedy výstižně popisuje postup uváděný Komisí, ale samotný článek jej nestanoví jako bezvýjimečnou hranici pro všechny případy. Pro uchazeče v Česku je navíc důležité oddělit evropské pravidlo od dosud přijímané české úpravy.

Kdy se má uchazeč dozvědět částku

Informace v inzerátu má zjevnou výhodu: zájemce zná finanční rámec ještě před přihlášením. Pokud v něm částka chybí, může ji zaměstnavatel sdělit samostatně, například při pozvání k pohovoru. Uchazeč pak nemusí věnovat čas jednání o pozici, jejíž nabízená odměna je mimo jeho možnosti.

Směrnice spojuje okamžik sdělení s účelem: obě strany mají jednat o mzdě s informací o výchozí nabídce. Její odůvodnění vedle inzerátu a sdělení před pohovorem zmiňuje i jiný postup před uzavřením pracovní smlouvy. Formulace „mzda musí být v inzerátu“ proto zaměňuje jeden z možných postupů za jedinou povinnost; stejně nepřesné by bylo chápat chybějící částku v inzerátu jako důvod tajit nabídku po celé výběrové řízení.

Jakou informaci má nabídka obsahovat

Evropské pravidlo se týká nástupní odměny nebo jejího rozpětí pro nabízenou pozici, stanovených podle objektivních a genderově neutrálních kritérií. Pokud se na místo vztahuje kolektivní smlouva, uchazeč má dostat také informaci o jejích příslušných ustanoveních. Nejde o právo zjistit mzdu konkrétního člověka, který už ve firmě pracuje, ani o příslib horní hranice každému novému zaměstnanci.

Údaj „odměna dohodou“ sám o sobě výchozí částku nesděluje. U rozpětí je pro uchazeče podstatné vědět, zda se vztahuje k plnému nebo kratšímu úvazku a zda označuje měsíční, hodinovou či jinak vymezenou odměnu. Je také užitečné rozlišit pevnou složku od bonusu závislého na výsledku. Tato upřesnění pomáhají nabídce porozumět; nejsou tvrzením, že směrnice přikazuje rozepsat každý budoucí bonus přímo v inzerátu.

Rozpětí ponechává prostor pro vyjednávání. Konkrétní částka se může odvíjet od požadavků pozice a zkušeností uchazeče, pokud zaměstnavatel používá objektivní kritéria. Smyslem předběžné informace je dát oběma stranám společný rámec, nikoli nahradit celé jednání o podmínkách práce.

Na předchozí výdělek se zaměstnavatel ptát nemá

Zákaz dotazů na mzdovou historii zahrnuje současnou i dřívější odměnu. Otázky „Kolik berete teď?“ a „Kolik vám platili v minulé práci?“ míří právě na údaje, které evropské pravidlo z náboru vylučuje. Stejný problém by vznikl, kdyby zaměstnavatel požadoval výplatní pásku, aby si odpověď zjistil nepřímo.

Jiná je otázka, jakou odměnu uchazeč očekává za novou pozici. Ta se ptá na jeho požadavek pro budoucí práci, nikoli na historii výdělků. Rozhovor pak může vycházet z náplně role, rozsahu úvazku a nabízeného rozpětí. Minulá mzda nemusí určovat cenu nové práce: mohla vzniknout za odlišných podmínek nebo být nižší, než odpovídá nové pozici.

Co dnes platí v Česku a co je návrh

Dosavadní český zákoník práce již vyžaduje seznámit uchazeče před uzavřením pracovní smlouvy s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, jak uvádí příručka ministerstva práce. Tato obecná povinnost sama o sobě neříká, že každý inzerát musí obsahovat konkrétní nástupní částku nebo rozpětí.

Nová česká úprava zatím nemá konečnou podobu. Popis vládního návrhu od MPSV počítá s prokazatelným sdělením minimální výše odměny a dalších peněžitých či nepeněžitých plnění nejpozději před vznikem pracovního vztahu. Jako možné postupy uvádí inzerát, průběh výběrového řízení i sdělení při podpisu smlouvy; návrh také zakazuje dotazy na předchozí odměnu.

Evidence sněmovního tisku 300 zachycuje tuto úpravu jako vládní návrh předložený Sněmovně, nikoli jako přijatý zákon. Pozdější termín popsaný ministerstvem proto nelze vydávat za již účinnou novou českou povinnost. Zároveň ukazuje, proč je nutné rozlišovat praktické vysvětlení Komise, otevřenější formulaci směrnice a přesné znění připravovaného českého předpisu.

Kontrolní seznam pro uchazeče před pohovorem

Pokud inzerát odměnu neuvádí, je rozumné vyjasnit její rámec ještě před časově náročným výběrem. Stačí otázka na nabídku pro danou roli; uchazeč kvůli ní nemusí sdělovat svůj dosavadní výdělek.

• Požádejte o nástupní částku nebo rozpětí pro konkrétní pozici před pohovorem.
• Upřesněte období a rozsah úvazku, ke kterým se částka vztahuje.
• Zjistěte, která část odměny je pevná a která závisí na splnění podmínek.
• Pokud se rozhovor stočí k minulé mzdě, mluvte o své představě pro nabízenou práci.

Takový dotaz umožní posoudit nabídku ještě před jednáním o detailních podmínkách. Pokud je pro místo důležitá kolektivní smlouva, patří do stejného rozhovoru i otázka na ustanovení, která se na pozici vztahují.

Kontrolní seznam pro zaměstnavatele při přípravě náboru

Zaměstnavatel potřebuje znát finanční rámec pozice dříve, než začne od uchazečů zjišťovat jejich očekávání. Zveřejnění v inzerátu je přehledná volba; při jiném postupu musí být jasné, kdo a kdy informaci zájemcům sdělí.

• Stanovte nástupní odměnu nebo rozpětí pro danou práci podle objektivních a genderově neutrálních kritérií.
• Rozhodněte, zda údaj zveřejníte v inzerátu, nebo jej uchazečům předáte před pohovorem či jiným vhodným způsobem umožňujícím informované jednání.
• Popište částku tak, aby uchazeč poznal rozsah úvazku, období a rozdíl mezi jistou a podmíněnou složkou.
• Odstraňte z formulářů i pohovorových otázek požadavky na současnou nebo předchozí mzdu. Očekávání pro novou roli zjišťujte samostatně.

Český návrh může během schvalování ještě změnit přesné povinnosti i jejich účinnost. Jasně určená odměna a srozumitelný okamžik jejího sdělení však už při náboru umožňují, aby se jednání vedlo o nabízené práci a jejích podmínkách.

Přečtěte si také:

• Falešní uchazeči proti ghost jobs: nábor ztrácí důvěru z obou stran
• IT pozice mají dost uchazečů, firmy však hledají jinou kombinaci dovedností
• Herohero, nebo Forendors: nižší provize nemusí vyhrát