IT pozice mají dost uchazečů, firmy však hledají jinou kombinaci dovedností

Australská agentura Jobs and Skills Australia zveřejnila 24. září 2026 výsledky šetření REOS: ve finančním roce 2025–26 nabíralo 32 % zaměstnavatelů v IT odvětví proti 49 % napříč všemi odvětvími a rozšíření počtu pracovníků v dalších třech měsících očekávalo jen 16 % IT firem. Uchazeči tak narážejí na slabší nábor i silnou konkurenci tam, kde se místo otevře. Nedostatek určité technické praxe může přitom přetrvávat i při vysokém počtu přihlášek.

Australský Information Age upozornil, že firmy přes silnou konkurenci dál obtížně hledají lidi s konkrétními technickými schopnostmi. Počet reakcí na inzerát totiž není počtem lidí, kteří splňují požadavky dané práce. Jde o australská data, nikoli o statistiku českých uchazečů; pro český trh je podstatné rozlišit, zda firma vůbec nabírá, a pokud ano, jakou specializaci potřebuje.

Přihlášek je hodně, ale nábor probíhá méně často

Podrobný rozbor šetření REOS uvádí, že mezi australskými IT zaměstnavateli, kteří nabírali a dokázali počet reakcí odhadnout, jich 34 % dostalo alespoň 20 uchazečů na jedno volné místo. Tento ukazatel vychází ze společných dat za finanční roky 2020–21 až 2025–26, zatímco náborová míra v úvodu popisuje pouze poslední finanční rok. Přibližně třetina nabírajících firem počet přihlášek neuvedla, takže z výsledku nelze odvozovat počet zájemců o každou dnešní IT pozici.

Náborová míra neznamená podíl neobsazených míst. Měří podíl zaměstnavatelů, kteří v době dotazování právě hledali pracovníky nebo je přijali během předchozího měsíce. Nižší hodnota proto vypovídá o menším počtu firem vstupujících do náboru, zatímco počet přihlášek ukazuje, jak silná je konkurence u těch, které místo skutečně otevřely. Dohromady tyto ukazatele vysvětlují, proč může hledání trvat dlouho i člověku, který má pro obor odpovídající vzdělání.

Silná konkurence se objevuje také při pohledu na profese, nejen na podniky zařazené do IT odvětví. U zaměstnavatelů hledajících odborníky na informační a komunikační technologie dostalo alespoň 20 reakcí na pozici 42 % náborujících. Tyto profesní údaje zahrnují i technické pracovníky u zaměstnavatelů z jiných odvětví. Stejná profesní nálepka tedy může skrývat odlišné podmínky podle toho, zda se člověk hlásí k dodavateli IT služeb, nebo do interního týmu jiné firmy.

Firmy narážejí na nesoulad dovedností

Potíže s obsazením místa uvedlo 39 % náborujících zaměstnavatelů v IT odvětví, zatímco průměr všech odvětví činil 54 %. Jde opět o společná data za několik finančních let, použitá kvůli menšímu počtu odpovědí v podrobnějších skupinách. Vysoký počet přihlášek a nižší míra náborových potíží tak mohou existovat současně: mnoho míst přitáhne kandidáty, některé konkrétní požadavky však zůstanou těžko splnitelné.

U náboru odborníků na informační a komunikační technologie zmiňovali zaměstnavatelé při obtížích častěji chybějící technické dovednosti než nedostatek přihlášek. Roli hrála i zkušenost uchazečů. Firma může obdržet desítky životopisů a přesto postrádat člověka, který danou technologii používal při práci s podobným systémem nebo dokáže samostatně převzít odpovědnost za požadovanou část provozu. Samotný počet absolvovaných kurzů či obecné označení „IT specialista“ proto nemusí odpovídat tomu, co se při výběru hodnotí.

Rozdíly jsou patrné i mezi zaměstnavateli. U malých IT firem uvedlo obtížný nábor 46 % dotázaných, u větších podniků 27 %. Souhrnná věta o snadném či těžkém obsazování IT rolí proto zakrývá různé zkušenosti podle velikosti firmy. Tyto údaje neříkají, že konkrétní menší podnik hledá právě juniora nebo určitou technologii; ukazují však, proč nabídku práce nestačí posuzovat podle širokého názvu odvětví.

Slabší poptávka omezuje vznik nových míst

Překážkou je také menší ochota firem nabírat. Za největší obavu pro následující měsíce označilo slabou poptávku po vlastních produktech či službách 43 % IT zaměstnavatelů ve finančním roce 2025–26; v roce 2023–24 to bylo 8 %. Potíže s náborem, udržením lidí nebo nedostatkem dovedností naopak označila za hlavní obavu jen malá část firem. Pokud podnik nečeká dost zakázek, nové místo nemusí ani schválit, bez ohledu na dostupnost schopných kandidátů.

Opatrnější výhled je vidět také v očekáváních růstu počtu zaměstnanců. Ta popisují úmysl firmy v době dotazování, nikoli závazek k pozdějšímu náboru. Slabá poptávka po službách pravděpodobně přispěla k utlumené aktivitě, přesný podíl tohoto vlivu ale šetření nevyčísluje. Uchazeč tak může čelit dvěma různým překážkám: málo otevřeným pozicím a užšímu výběru schopností u těch, které se skutečně obsazují.

Co z toho plyne pro českého uchazeče

Australský výsledek se nedá převést na počet kandidátů v Praze, Brně ani jinde v Česku. Ukazuje však, proč obecná věta o nedostatku lidí v IT má pro rozhodování o konkrétní práci malou hodnotu. U nabídky záleží na průniku technologie, seniority a oboru zaměstnavatele: zkušenost s určitým nástrojem při školním projektu je jiný doklad schopností než odpovědnost za tentýž nástroj v provozovaném systému. Ani dvě pozice se stejným názvem tak nemusejí oslovovat stejný okruh kandidátů.

Pro volbu rekvalifikace je podstatné, zda se požadavek opakuje v aktuálních českých inzerátech na role, o které má člověk zájem, a zda jde o znalost, nebo o doloženou pracovní praxi. Kurz může dodat základní dovednost, ale sám nenahradí zkušenost požadovanou pro samostatnou roli. Portfolio má smysl tehdy, když ukáže řešení úloh podobných nabízené práci a vlastní podíl uchazeče na výsledku. Sektorové procento tak nerozhodne za jednotlivce; rozhodující zůstává shoda mezi konkrétní nabídkou a tím, co člověk dokáže předvést.