AI šetří čas, práce přesto přibývá: 85 % lidí hlásí více úkolů

Jabra 13. října 2026 zveřejnila výsledky WorkLife 2026: 85 % z více než 6 000 dotázaných znalostních pracovníků uvedlo, že oproti předchozímu roku dělají více alespoň v jedné oblasti práce. Úspora času u některých činností tedy v tomto šetření neznamenala, že lidé obecně hlásí méně práce. Procento vyjadřuje změnu v nejméně jedné oblasti, nikoli podíl lidí, kterým vzrostl počet všech úkolů.

Průzkum proběhl v květnu ve Francii, Německu, Indii, Polsku, Spojeném království a Spojených státech. Více času na strategické plánování a analýzu uvedlo 51 % respondentů, na tvůrčí práci 50 % a na administrativu 49 %. Jde o jejich hodnocení změny za uplynulý rok, nikoli o měření odpracovaných hodin nebo o experiment, který by oddělil vliv AI od změn zadání.

Kde se pracovní agenda rozšířila

Růst se neomezil na činnosti, které AI pomáhá urychlit. Jabra na stránce výzkumu WorkLife shrnuje, že přibylo práce ve všech sledovaných kategoriích, včetně administrativy. Rozdíl mezi kategoriemi je důležitější než představa, že se každému prodloužil pracovní den: rychlejší příprava podkladu může otevřít prostor pro další činnost.

• Strategie a analýza: jde o nejčastěji hlášený nárůst času. Příprava podkladů může být rychlejší, zatímco posouzení dalších možností a rozhodnutí dál zabírá lidskou práci. Průzkum nehodnotí kvalitu těchto rozhodnutí.
• Tvůrčí práce: větší podíl času v této kategorii může znamenat více návrhů, úprav nebo širší zadání. Samotný nárůst neříká, kolik návrhů dospělo k použitelnému výsledku.
• Administrativa: její růst ukazuje hranici úspory na jednotlivém úkonu. Vytvoření záznamu se může zrychlit, ale evidence, kontrola a koordinace kolem něj mohou zůstat nebo se rozšířit.
• Spolupráce: hotový individuální podklad často potřebuje společné posouzení. Čas strávený s kolegy proto může růst i tam, kde se samostatná příprava zkracuje.

Tyto oblasti se v pracovním dni překrývají. Člověk může věnovat více času analýze a zároveň více času administrativě; uvedené podíly proto nelze sčítat do celkového objemu práce. Výsledky popisují, kde respondenti změnu pocítili, nikoli kolik nových požadavků vzniklo výhradně kvůli AI.

Více výstupů, širší zadání, nebo větší tlak?

Stejné odpovědi připouštějí několik odlišných výkladů. Pokud tým ve srovnatelné pracovní době dokončí více užitečných výstupů, zrychlení může znamenat vyšší produktivitu. Pokud se po urychlení dílčích úkonů rozšíří rozsah zadání, zaměstnanec odvede více práce, ale jeho den se nezkrátí. A jestliže přibývá kontrol, oprav a předávání bez odpovídajícího přínosu, může jít o intenzivnější práci.

Průzkum tyto možnosti sám nerozlišuje. Neobsahuje sledování stejného týmu před zavedením AI a po něm ani záznam o tom, které nové úkoly by bez automatizace nevznikly. Proto z něj nelze vyvodit, že AI způsobila veškerý hlášený nárůst; stejně tak by bylo nepřesné pokládat více vykonané práce automaticky za vyšší produktivitu.

Pro manažera z toho plynou konkrétní kontrolní otázky: Přibyly dokončené výstupy, nebo jen jejich pracovní verze? Rozšířilo se původní zadání? Kolik času zabraly kontrola, opravy a sladění s kolegy? Odpovědi rozliší přínos z rychlejší přípravy od práce, kterou vyvolal větší počet následných požadavků. Počet použití AI ani rychlost jediného úkonu takové rozlišení neposkytují.

Čas získaný o samotě se může přesunout do spolupráce

Polský technologický server ITwiz uvádí, že 35 % všech respondentů věnuje méně času alespoň jednomu druhu práce, zatímco častější spolupráci hlásí 64 % intenzivních uživatelů AI oproti 25 % méně častých uživatelů. Úspora v jedné části dne se tedy může potkat s vyšší potřebou společného posuzování výsledků. Rozdíl mezi skupinami je souvislost, nikoli důkaz, že jejich spolupráci navíc způsobila AI.

Takový přesun má pro pracovní zátěž jiný význam než prosté přidání rutinních úkonů. Více společné práce může pomoci vyřešit složitější problém; může také znamenat další kola připomínek k výstupu, který vznikl rychleji. V obou případech pracovník získaný čas nemusí pocítit jako volnou kapacitu. Rozhoduje, zda společné posouzení vede k dokončenému výsledku, nebo k opakovanému přepracování téhož zadání.

Co výsledky říkají českým týmům

Česko ve vzorku nebylo. Celkový podíl dotázaných proto nelze vydávat za údaj o českých zaměstnancích, zvlášť o lidech mimo znalostní profese. Ani polské výsledky nejsou náhradou českého měření: týkají se jiného trhu, přestože Polsko patřilo mezi sledované země.

Pro české pracovníky v mezinárodních týmech je podstatný mechanismus, který šetření otevírá: kratší dílčí úkon a menší celková zátěž jsou dvě různé věci. Rozdíl se projeví až v rozsahu zadání, dokončených výsledcích, pracovní době a čase věnovaném kontrole či spolupráci. Bez těchto údajů zůstává otevřené, zda tým díky AI získal kapacitu, převzal více hodnotné práce, nebo pouze vměstnal více požadavků do stejného dne.

Přečtěte si také:

• Workday propustí 2,5 % lidí, zásah míří hlavně do vývoje produktů
• AI zrychluje vývoj, 42 % programátorů ale hlásí větší vyhoření
• Later, nebo Metricool: jeden klient je levný, více značek mění účet