AI zrychluje práci, její přínosy ale častěji získávají lidé v lepších pozicích

Gallup ve výsledcích American Job Quality Study zveřejněných 6. října 2026 uvádí, že 63 % amerických zaměstnanců, kteří při práci použili AI, díky ní podle svého hodnocení pracuje rychleji. Tvořivější řešení úkolů hlásí 56 %. Pravidelní uživatelé tyto přínosy uvádějí častěji, zároveň ale častěji zastávají kvalitnější pracovní místa. Průzkum neměřil skutečně ušetřený čas ani příčinný účinek technologie.

Rozdíl vzniká už v přístupu k použitelným úkolům: denně nebo týdně zapojují AI do práce častěji vysokoškoláci a manažeři. Molly Blankenshipová z organizace Jobs for the Future, která se na studii podílela, v rozhovoru pro Fox Business řekla, že přínosy „are not being shared evenly, they're not reaching all workers“. Údaje tak vypovídají současně o zkušenosti uživatelů i o tom, kdo má příležitost AI v zaměstnání využít.

Rychlost je nejčastěji hlášeným přínosem

Mezi lidmi používajícími AI denně nebo týdně uvedlo rychlejší plnění úkolů 79 %, mezi méně častými uživateli 38 %. Podobný rozdíl se objevil u hledání tvořivějších řešení, které hlásilo 67 % pravidelných a 39 % méně častých uživatelů. Vyšší kvalitu práce uvádělo 59 % oproti 26 % a více času na zajímavější části zaměstnání 61 % oproti 27 %. Ve všech případech jde o odpovědi pracovníků, nikoli o nezávislé hodnocení jejich výstupů.

Údaj o rychlosti také neříká, co se stalo s celkovou pracovní zátěží. Mezi uživateli AI uvedlo 31 %, že jim zaměstnavatel po jejím zapojení svěřil více odpovědnosti; mezi těmi, kdo hlásili rychlejší práci, to bylo 37 %. Zaměstnanec tedy může jednotlivý úkol dokončit rychleji a současně dostat další práci. Průzkum tyto zkušenosti zachycuje, ale neurčuje, kolik času lidé nakonec v zaměstnání stráví.

Pravidelný přístup se liší podle vzdělání a pozice

V celém souboru používalo AI alespoň jednou týdně 28 % amerických zaměstnanců, zatímco 54 % ji ve své pracovní roli nepoužilo vůbec. Pravidelné používání proto nelze považovat za běžnou podmínku práce napříč profesemi. Rozdíly mezi skupinami ukazují, proč se ani hlášené přínosy nemohou rozdělovat rovnoměrně:

• Četnost používání: Rychlejší práci uvádí 79 % denních či týdenních uživatelů proti 38 % těch, kdo AI používají méně často.
• Vzdělání: AI pravidelně používá 40 % vysokoškoláků a 17 % zaměstnanců bez vysokoškolského titulu.
• Pracovní pozice: Denní nebo týdenní používání uvádí 37 % manažerů a 25 % zaměstnanců bez vedoucí role.
• Kvalita zaměstnání: Podle vícerozměrných kritérií studie má kvalitní práci 52 % pravidelných uživatelů, 46 % méně častých uživatelů a 32 % lidí, kteří AI v práci nepoužívají.

Roli hraje také náplň zaměstnání. V odborných a podnikových službách, finančnictví a informačních oborech používá AI pravidelně přibližně polovina pracovníků. Ve zdravotnických podpůrných profesích, výrobě a maloobchodním prodeji ji naopak většina v práci nepoužívá; podíl lidí bez pracovního použití AI se v těchto skupinách pohybuje od 70 % po více než 80 %. Některé role neposkytují pravidelný přístup k digitálním zařízením ani zřejmý úkol, při němž by zaměstnanec AI využil.

Část výhody může předcházet použití AI

Pravidelní uživatelé už častěji pracují na místech, která studie hodnotí jako kvalitní. Vyšší vzdělání, vedoucí role i druh vykonávaných úkolů souvisejí jak s kvalitou zaměstnání, tak s možností AI zapojit. Rozdíl mezi uživateli a ostatními proto nelze celý připsat samotnému nástroji. Stejně tak z vyššího podílu pravidelných uživatelů mezi manažery neplyne, že by AI zlepšovala práci manažerů více než práci ostatních.

Rozdíly přetrvávají i při srovnání lidí, kteří AI při práci použili. Rychlejší plnění úkolů uvádí 68 % absolventů čtyřletého vysokoškolského studia a 51 % uživatelů s nejvýše středoškolským vzděláním. U hlášeného zlepšení tvořivosti a kvality práce jsou si vzdělanostní skupiny naopak podobnější. Mezi nejlépe placenými uživateli, kteří z hlavního zaměstnání vydělávají alespoň 10 000 dolarů měsíčně, hlásí rychlejší práci 70 %; v nižších příjmových skupinách jsou podíly menší. Ani toto srovnání neodděluje vliv AI od rozdílů v pracovních úkolech.

Podpora vedoucího souvisí s častějším používáním

Pracovní prostředí může rozdíly dále prohlubovat. Starší přehled Gallupu o AI a produktivitě uvádí, že ve firmách zavádějících AI ji často používá 78 % zaměstnanců, kteří silně souhlasí s tím, že jejich vedoucí její využívání podporuje, oproti 44 % ostatních. První skupina také 9,3krát častěji silně souhlasí s tvrzením, že AI proměnila způsob práce v organizaci. Tyto údaje pocházejí z jiného šetření než nové výsledky o kvalitě zaměstnání a popisují souvislost, nikoli prokázaný účinek podpory manažera.

Podpora vedoucího je podstatná zejména tam, kde vhodné použití AI není pro pracovníka samozřejmé. Jasná pravidla a začlenění nástroje do skutečných úkolů mohou ovlivnit, zda jej lidé vůbec vyzkoušejí a zda ho budou používat opakovaně. Samotné zpřístupnění nástroje proto ještě neznamená, že jej různé pracovní skupiny využijí stejně často.

Co mohou zaměstnavatelé z rozdílů vyčíst

Pro firmu, která chce sledovat přínosy AI, je zásadní oddělit možnost nástroj použít od výsledku jeho použití. Srovnání rychlosti jen mezi pravidelnými uživateli přehlédne pracovníky, jejichž role pro AI zatím nemá vhodné úkoly. Vedle odpovědí o úspoře času má smysl sledovat i kvalitu výstupů a nové povinnosti, které po nasazení nástroje vznikají. Jde o otázky pro zavádění AI, nikoli o opatření, jejichž účinek by průzkum otestoval:

• Ve kterých pracovních rolích existují úkoly, na nichž může zaměstnanec AI skutečně použít?
• Mají tyto skupiny srovnatelný přístup k nástroji a podporu vedoucího?
• Zůstává hlášená úspora času přínosem i po započtení kontroly výstupů a nově přidělené práce?

Odpovědi mohou ukázat, zda se přínosy soustřeďují u lidí s lepšími pracovními podmínkami, nebo se dostávají i k dalším zaměstnancům. Nelze je však nahradit jediným průměrným údajem o produktivitě: ten by spojil různé profese, různý přístup k digitálním nástrojům a různé způsoby použití AI.

Průzkum popisuje americkou zkušenost

Zjištění o hlášených dopadech AI vycházejí z odpovědí 7 845 amerických zaměstnanců, kteří ji v práci během předchozího roku použili alespoň několikrát. Širší srovnání používání nástroje a kvality zaměstnání zahrnuje 15 482 pracovníků. Dotazování probíhalo od 26. ledna do 24. března 2026. Výsledky se týkají pracovních podmínek v USA a nelze je bez dalšího převést na český pracovní trh.

Úplná zpráva z druhého ročníku American Job Quality Study má vyjít koncem října 2026. Podrobnější rozdělení odpovědí může ukázat, kde jsou rozdíly mezi skupinami největší. Pro rozhodnutí, zda AI sama zvyšuje výkon a komu skutečně šetří čas, budou potřeba také údaje o vykonané práci, nejen hodnocení zaměstnanců.

Přečtěte si také:

• AI zrychluje vývoj, 42 % programátorů ale hlásí větší vyhoření
• AI přidává skrytou práci: kontrolu výstupů nese zaměstnanec
• Tera má dělat datovou práci místo chatu — rollback jí zatím chybí