Nezaměstnanost zůstala na 5 %, na jedno místo připadají 3,5 uchazeče

Zářijový podíl nezaměstnaných v Česku zůstal na 5 % (úředně 5,0 %) a na jedno hlášené volné místo připadalo 3,5 uchazeče; očekávání trhu bylo 5,1 %, uvedl 8. října 2026 ekonomický přehled Fio banky. Podíl se proti srpnu nezměnil, celostátní průměr však nevystihuje rozdíly v dostupnosti práce mezi okresy.

Podle tiskové zprávy Úřadu práce ČR z 8. října 2026 bylo ke konci září evidováno 368 377 uchazečů a 104 359 volných pracovních míst; ministr práce Aleš Juchelka v ní upozornil, že „situace na trhu práce není ve všech regionech stejná“. Jde o stav evidence na konci měsíce: počty uchazečů a míst samy neříkají, zda lidé mohou nastoupit právě na nabízené pozice.

Volných míst přibylo, uchazečů ubylo

Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu nabízeli o 5 085 míst více než na konci srpna a o 8 593 více než před rokem. Evidovaných uchazečů naopak proti srpnu ubylo o 5 514. Poměr lidí k hlášeným místům tak ukazuje velikost evidované nabídky vůči počtu hledajících, nikoli pravděpodobnost, s jakou konkrétní člověk získá práci.

Během září se nově zaevidovalo 56 585 lidí, zatímco 62 099 uchazečů z evidence odešlo; do zaměstnání nastoupilo 45 568 z nich. Stejný výsledný podíl nezaměstnaných tedy neznamená, že se v evidenci nic nedělo. Za měsíčním stavem je pohyb nově příchozích i těch, kteří práci našli nebo evidenci opustili z jiného důvodu.

Hlášené pozice navíc nepředstavují všechny pracovní příležitosti v zemi. Úřad upozorňuje, že část míst se nabízí a obsazuje přes jiné portály či sociální sítě. Rozhodují také požadovaná kvalifikace a místo výkonu práce: celostátní poměr staví vedle sebe i uchazeče a nabídky, které se v praxi nemusí potkat.

Nejvíce hlášených pozic bylo v Praze, kde jich bylo 23 875, a ve Středočeském kraji s 15 498 místy. Dohromady to byla více než třetina nabídky vedené v evidenci úřadu. Růst počtu míst v těchto krajích proto sám o sobě neulehčuje hledání práce v okresech s mnohem slabší místní nabídkou.

Karviná ukazuje hranice republikového průměru

Nejvyšší krajský podíl nezaměstnaných měly na konci září Ústecký kraj se 7,3 % a Moravskoslezský kraj se 7,0 %. Mezi okresy vyčnívaly Karviná s 10,5 % a Most s 10,4 %. Pod hranicí 3 % byly naproti tomu jen okresy Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. Stejná celostátní hodnota tak zahrnuje místa s výrazně rozdílnými podmínkami pro hledání práce.

Rozdíl je patrný i při porovnání uchazečů s nahlášenými místy. V okrese Karviná připadalo na jednu pozici 20,4 uchazeče, v Ústí nad Labem 17,8 a v Děčíně 17,4. Pro člověka hledajícího práci v Karviné proto republikový poměr popisuje místní nabídku jen omezeně. Ani okresní poměr nezohledňuje, zda uchazeč splňuje požadavky pozice nebo za ní může dojíždět.

Podíl nezaměstnaných meziměsíčně vzrostl v Jeseníku, Mělníku a Mostě, zatímco ve 47 okresech klesl a ve 25 se nezměnil. Stabilní republiková hodnota proto neznamená shodný vývoj ve všech částech země. Okresní čísla ukazují, kde se nabídka práce a počet lidí v evidenci rozcházejí nejvýrazněji.

Po prázdninách vzrostl počet absolventů v evidenci

Ke konci září bylo evidováno 24 446 absolventů a mladistvých, kteří tvořili 6,6 % všech uchazečů; v srpnu měla tato skupina podíl 4,8 %. Z jejího zářijového počtu bylo 19 118 absolventů škol. Příchod mladých lidí po dokončení studia je jedním z pohybů, které stálý celostátní podíl sám neukáže.

Úřad pro statistické účely považuje za absolventa evidovaného uchazeče, od jehož úspěšného ukončení studia neuplynuly více než dva roky. Zářijový údaj za absolventy a mladistvé je tedy počtem a podílem lidí v evidenci, nikoli mírou nezaměstnanosti všech letošních absolventů. Ve stejném období minulého roku tato skupina tvořila 6,9 % uchazečů; meziměsíční nárůst sám o sobě neukazuje, že letošní ročník má horší vyhlídky než loňský.

Pro absolventy a mladistvé bylo hlášeno 19 240 vhodných volných míst, přibližně 1,3 evidovaného uchazeče této skupiny na jednu takovou pozici. Souhrnný poměr ale nezaručuje snadný začátek kariéry. Nabídky se liší oborem i regionem a označení „vhodné“ ještě neříká, zda uchazeč splňuje požadavky konkrétního zaměstnavatele.

Proč ČSÚ uvádí jiné procento

Zářijový údaj Úřadu práce je administrativní podíl nezaměstnaných osob: vztahuje dosažitelné evidované uchazeče ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku. Počet všech lidí v evidenci, z něhož se počítá poměr k volným místům, proto není totožný s počtem použitým pro výpočet tohoto podílu.

Český statistický úřad ve zprávě z výběrového šetření pracovních sil uvedl za srpen míru nezaměstnanosti 3,4 % a výslovně ji odlišil od administrativního ukazatele Úřadu práce. ČSÚ zjišťuje podíl nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními lidmi na základě šetření v domácnostech. Liší se tedy sledovaná skupina i základ výpočtu; navíc jde o srpen, zatímco údaj Úřadu práce popisuje konec září.

Rozdíl mezi těmito procenty není meziměsíční změnou jedné statistiky. Říjnové údaje Úřadu práce ukážou, zda se celostátní podíl po zářijovém příchodu absolventů změnil a zda dál přetrvává výrazný rozdíl mezi okresy.

Přečtěte si také:

• USA přidaly jen 29 tisíc míst, samotná nezaměstnanost ale neukazuje krizi
• Dovednosti místo diplomu: bez praktické zkoušky se nábor nezmění
• IT pozice mají dost uchazečů, firmy však hledají jinou kombinaci dovedností