Falešní novináři dostali téměř 100 článků do skutečných médií

OpenAI 8. října 2026 oznámila zablokování účtů dvou vlivových operací pocházejících z Íránu a Ruska; íránská síť pod sedmi falešnými novinářskými identitami prosadila téměř 100 článků, které vyšly nebo byly převzaty na skutečných mediálních webech. Ruská síť využívala zdánlivě nezávislou výzkumnou organizaci v Latinské Americe.

V íránské operaci Bogus Bylines ChatGPT pomáhal upravovat články a nabídky editorům, zatímco u ruské operace Dark Clark sloužil hlavně k sepisování interních hlášení a občas i k přípravě zavádějících sdělení. Za zveřejněním obsahu ale stály také falešné životopisy, kontakty s médii a v ruském případě práce lidí, kteří o skrytém řízení své organizace zřejmě nevěděli. Zablokování účtů se týká přístupu k nástroji, nikoli automatického stažení již vydaných textů.

Od upraveného textu k podpisu v médiu

Operátoři Bogus Bylines zadávali modelu dlouhé anglické texty o konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Žádali ho, aby návrh posoudil podle pravidel konkrétního online média a navrhl úpravy, které by mu vyhovovaly. Po schválení změn si nechávali připravit e-mail s nabídkou článku editorovi. AI tedy vstupovala do úprav textu a přípravy nabídky; samotnou nabídku odesílali lidé a o zveřejnění rozhodoval způsob publikování daného webu.

Texty byly nabízeny pod jmény Ervin B. Hoskins, Noah Lamington, Sophia Gonzalez, Michael Harrison, Ericka Feusier, Jenny Williams a Alice Johnson. Životopisy u některých článků je představovaly jako západní novináře píšící o mezinárodní politice, Blízkém východě či lidských právech. Životopis Michaela Harrisona pomohl sepsat model; jeho identitu podporovaly také účty na sociálních sítích. Podobné účty používala i persona Ervina B. Hoskinse, ačkoli nastavení transparentnosti u nich ukazovalo na Írán.

Mezi weby, které takový obsah otiskly, patřily podle reportáže NPR Daily Kos a Middle East Monitor. Text falešné identity na Daily Kos vyšel v komunitní sekci, kam může přispívat registrovaný uživatel bez předchozí kontroly zaměstnanců redakce; Middle East Monitor po odhalení odstranil profily spojené s falešnými autory. Příspěvek na zavedené doméně proto nemusí znamenat, že jej redakce vybrala a schválila stejně jako vlastní články.

Některé publikované texty poté sdílely účty samotných médií. To jim otevřelo cestu k běžnému publiku těchto webů, aniž by se tím prokázalo, kolik lidí je přečetlo nebo zda změnily něčí názor. Zjištěný počet zahrnuje články vydané pod falešnými podpisy i jejich převzetí; z dostupných podkladů zároveň neplyne, že každý celý text napsal ChatGPT. Doloženou rolí modelu byla především revize návrhů a příprava oslovení editorů.

Ruská krycí organizace využila skutečné pracovníky

Dark Clark se opírala o Social Research Center, které vystupovalo jako výzkumná platforma v Latinské Americe. Interní hlášení popisovala rozhodování o náboru, odměňování a projektech; kontakt s místními pracovníky měla zprostředkovávat smyšlená Mia Clark. Dostupná zjištění ukazují, že tito pracovníci prováděli rozhovory a připravovali analýzy v dobré víře, aniž znali ruské řízení. Právě jejich vlastní práce dávala krycí instituci obsah, který působil jako běžný výzkum.

Nejčastějším využitím ChatGPT zde bylo psaní a aktualizace hlášení pro neznámého nadřízeného. Operátoři někdy žádali také o jazykové úpravy falešných sdělení, překlady a texty přizpůsobené jednotlivým zemím; u většiny popsaných kampaní však model sloužil k vykazování činnosti, nikoli k výrobě veřejného obsahu. Vlastní články výzkumné platformy z velké části připravovali najatí lidé. Šíření ruských narativů tak záviselo i na organizačním zázemí, které bylo mimo ChatGPT.

Interní zprávy skupiny nejsou spolehlivou mírou výsledku. Operátoři si v nich připisovali některé události, s nimiž zřejmě nesouviseli, a u dalších tvrzení se veřejná stopa nenašla. U podvodu se školami v Peru se naopak objevily odpovídající zprávy v místním i polském tisku a následovala reakce polského europoslance. V Ekvádoru vyvolalo jiné zavádějící tvrzení veřejné vyvrácení; právě takové dohledatelné reakce vysvětlují, proč případ přesáhl vlastní kanály sítě.

Co měří Breakout Scale

Zpravodajství CNA uvádí, že na šestistupňové škále Breakout Scale získala ruská operace kategorii 5 a íránská větev s články kategorii 4; jde o první narušenou operaci kategorie 5 od začátku zveřejňování těchto případů OpenAI. Hodnocení popisuje průnik sdělení za okruh řízený samotnými aktéry. Nevyjadřuje počet přesvědčených čtenářů ani přesně změřenou změnu veřejného mínění.

U íránské kampaně odráží vyšší kategorie opakované zveřejnění textů na cizích mediálních webech. Současně vznikaly dávky komentářů pro sociální sítě, včetně reakcí, které chválily vlastní články operace. Dohledané komentáře získávaly jen malý zájem a část reakcí pocházela z propojených účtů. Interní přehledy navíc počítaly zobrazení původních příspěvků, pod kterými síť komentovala, jako údajný dosah vlastních odpovědí, čímž výsledek nadsazovaly.

Ruské hodnocení stojí na jiném typu následku: některá podvržená sdělení vyvolala články, ověřování faktů, úřední dementi nebo politickou reakci. To je silnější veřejná stopa než vlastní tvrzení operátorů v interních hlášeních. Stejně důležité je, že vysoká kategorie neříká, kterou jednotlivou reakci způsobila AI. Model usnadňoval část práce v zákulisí, zatímco průnik do veřejné debaty vyžadoval falešnou instituci, místní kontakty a další distribuční kroky.

Publikované texty po zásahu

Zásah proti účtům přerušil popsaný způsob využívání ChatGPT, ale publikace na cizích webech mají vlastní pravidla a archiv. Místo vydání proto zůstává pro posouzení každého textu důležité: komunitní příspěvek, redakčně přijatý článek a jeho další převzetí představují různé cesty k publiku. Stejně rozdílně mohou média po odhalení reagovat na falešný životopis autora, samotný článek a odkazy, které na něj vedou.

Konkrétního zadavatele íránské kampaně se nepodařilo určit; její chování odpovídalo placené vlivové práci, avšak veřejné důkazy neurčují, kdo ji objednal. Další obraz dosahu bude záviset na tom, které texty a převzetí dohledají dotčená média a jak naloží s označením autorů či jejich profily. Už vydaný článek může zůstat na známém webu i poté, co se jeho skrytý původ vyjasní.

Přečtěte si také:

• Falešní uchazeči proti ghost jobs: nábor ztrácí důvěru z obou stran
• GitHub ukáže, kde AI Scan skutečně běží — stav ale nevysvětlí proč
• Falešná datová schránka pozná vaše heslo: kontrolujte doménu, ne logo