eDoklady zvládly volby: přes 100 tisíc ověření bez front

Digitální a informační agentura ve volební bilanci z 10. října 2026 odhadla přes 100 tisíc ověření totožnosti pomocí eDokladů při komunálních volbách a prvním kole senátních voleb 9. a 10. října; aplikace podle ní fungovala stabilně a prakticky bez přihlašovacích front. Jde o odhad použití u voleb, zatímco počty aktualizací dokladu a přihlášení jsou naměřené provozní údaje.

Ve virtuální frontě čekali v jednom okamžiku nejvýše tři uživatelé. Mluvčí agentury Jakub Palata v Respektu uvedl: „Všechny nahlášené případy se podařilo vyřešit obratem“. Volební komise i jednotliví voliči totiž přes průchodný centrální systém hlásili ojedinělé potíže s prokázáním totožnosti.

Odhad ověření a naměřený provoz jsou různé údaje

Za 48 hodin od čtvrtečního odpoledne do uzavření volebních místností systém zaznamenal 247 517 aktualizací digitálního dokladu, 357 879 přihlášení do aplikace a 19 431 nových registrací. Tato čísla ukazují, kolik práce služba odbavila v období voleb. Sama o sobě však neříkají, kolikrát volič před komisí doklad skutečně předložil.

Aktualizace obnoví digitální výpis v telefonu; člověk ji mohl provést před cestou k volbám, aniž by pak hlasoval. Přihlášení zachycuje vstup do aplikace a jeden uživatel se mohl přihlásit opakovaně. Nová registrace zase znamená zřízení přístupu ke službě, nikoli ověření totožnosti v konkrétní volební místnosti. Sečíst všechny tři položky a výsledek označit za počet voličů by proto znamenalo zaměnit úkony aplikace za lidi.

Odhad více než 100 tisíc ověření je pro volební využití nejbližší údaj, ale není to veřejně předložený součet z jednotlivých komisí. Provozní počty zase zachycují i přípravu uživatelů před příchodem do místnosti. Právě toto rozlišení umožňuje říci dvě věci současně: služba zvládla značný počet požadavků a digitálním dokladem se podle odhadu prokázalo mnoho voličů. Přesnou míru využití nelze získat prostým převodem přihlášení na hlasující.

Páteční špička přihlašování nevytvořila dlouhou frontu

Největší nápor přišel v pátek po otevření volebních místností. Mezi 14. a 16. hodinou si doklad aktualizovalo přes 75 tisíc lidí; během pátečního dne šlo celkem o 143 305 aktualizací a 10 131 nových registrací. Přihlašovací fronta měla v jednom okamžiku nejvýše tři uživatele. V sobotu do uzavření místností přibylo 52 879 aktualizací a maximum čekajících na přihlášení kleslo na dva.

Virtuální fronta vzniká při vstupu do aplikace, nikoli před stolem okrskové volební komise. Krátké čekání v systému tedy vypovídá o dostupnosti přihlašování při této zátěži. Nejde o měření délky řad v budovách ani času, který komise potřebovala k jednotlivým kontrolám dokladu. Rozdíl je důležitý zvlášť tam, kde ověření záviselo na místním připojení a připravenosti telefonu.

Část zvýšeného provozu souvisela s přípravou voličů: před hlasováním byli vyzýváni, aby aplikaci aktualizovali a digitální doklad obnovili předem. Celkový údaj proto začíná už ve čtvrtek odpoledne, zatímco samotné hlasování začalo v pátek. Páteční špička přesto ukazuje, že značný počet lidí nechal aktualizaci na chvíli, kdy už byly volební místnosti otevřené.

Srpnový test odhalil úzké místo před volbami

Veřejného zátěžového testu v srpnu se zúčastnilo přibližně 30 tisíc uživatelů a systém při něm odbavil téměř 60 tisíc přihlášení. Při prudkém souběhu požadavků se část lidí zdržela na vstupní bráně. Aplikační servery a navazující systémy zůstaly stabilní, ale brána nestíhala dost rychle přidávat kapacitu pro nové přístupy. Test tak určil konkrétní místo, které bylo potřeba před hlasováním upravit.

Před říjnovými volbami se zvýšila připravená kapacita vstupní brány, zrychlilo načítání aplikace a prověřila komunikace s navazujícími systémy včetně bankovní identity. Postupy vyzkoušené během testu se staly součástí volebního provozu. Krátká říjnová přihlašovací fronta je výsledkem pozorovaným po těchto změnách; bilance přitom nepřiděluje každému jednotlivému opatření samostatný podíl na výsledku.

Srovnání obou zátěží má hranici. Srpnoví dobrovolníci spustili aplikaci v cílené vlně, zatímco při volbách se přístupy rozložily přes dva dny a zahrnovaly také průběžnou obnovu dokladů. Počty přihlášení z obou období proto nejsou přímým testem stejného počtu ověření za minutu. Smysluplnější je sledovat, zda se při říjnové špičce znovu objevilo výrazné čekání na vstupní bráně; zveřejněné maximum čekajících tomu nenasvědčuje.

Ojedinělé potíže vysvětlují doporučení mít záložní doklad

Po začátku voleb přišly jednotky hlášení od voličů a také jednotky hlášení od okrskových komisí. Typickými příčinami byly nestabilní internet ve volební místnosti, neaktuální verze aplikace nebo zapomenutý PIN. Metodická a technická podpora nahlášené situace vyřešila. Průchodné přihlašování tak nevylučovalo komplikaci u konkrétního telefonu či ověřovacího místa.

Komise musí být na digitální doklad připravena: metodika Ministerstva vnitra stanoví povinnost eDoklad přijmout a počítá s ověřovacím zařízením i proškolením členů komise. Výkon centrální služby je tedy jen jednou částí ověření. Ve volební místnosti se k němu přidává vybavení komise, místní spojení a možnost voliče aplikaci odemknout.

Pro případ potíží platilo doporučení vzít si také plastový občanský průkaz nebo cestovní pas. Záloha se hodí i při vybitém či poškozeném telefonu, který žádné navýšení kapacity systému neopraví. Volič tak může prokázat totožnost fyzickým dokladem, pokud se mu digitální ověření na místě nepodaří dokončit.

Přečtěte si také:

• Vlastní n8n bez otevřených dveří: HTTPS nestačí jako jediná ochrana
• USA přidaly jen 29 tisíc míst, samotná nezaměstnanost ale neukazuje krizi
• Dovednosti místo diplomu: bez praktické zkoušky se nábor nezmění