Coherence Quantum získal 2,78 milionu eur na skrytou brzdu qubitů

|Autor: Redakce QUASA|5 min čtení
Coherence Quantum získal 2,78 milionu eur na skrytou brzdu qubitů

Finský spin-off Coherence Quantum 20. října 2026 oznámil seed investici 2,78 milionu eur; kolo vedl Lifeline Ventures a zapojil se do něj technologický podnikatel Mårten Mickos. Firma vznikla z výzkumné skupiny Quantum Computing and Devices na Aalto University a v Espoo vyvíjí technologii pro vedení a úpravu signálů v kryogenním prostředí kvantového počítače.

Kapitál má zaplatit vlastní laboratoř v Espoo, první produktové prototypy, výrobní postup, další výzkum a rozšíření týmu. Coherence Quantum už navrhla a zkoušela několik generací kryogenních prototypů, včetně testů v ředicích chladničkách s qubitovými systémy. Nyní chce z těchto výsledků vybudovat součástky, které budou moci výrobci začlenit do větších sestav.

Proč další qubity zatěžují kryostat

Kvantový procesor potřebuje signály, které mění stav qubitů, i cesty pro odečtení výsledku. Řídicí elektronika obvykle pracuje mimo kryostat a s čipem ji spojují vedení procházející jeho chladicími stupni. Každý další přívod zabírá místo a přispívá k tepelné zátěži prostředí, v němž je chladicí výkon omezený.

Rozměry kabeláže jsou jen část potíží. Po stejných cestách se k citlivým qubitům může dostávat tepelný šum a další rušení; úprava signálu proto musí umožnit řízení čipu a současně chránit jeho pracovní prostředí. Přidat qubity na čip je za těchto podmínek jiný úkol než zajistit, aby bylo možné všechny spolehlivě ovládat a odečítat.

Rozsah problému přiblížil generální ředitel Aashish Sah v rozhovoru pro The Next Web: při přechodu od stovek k tisíci qubitů by podle jeho odhadu bylo třeba nejméně 3 000 řídicích vedení, zatímco běžná ředicí chladnička jich pojme přibližně 1 000. Jde o jeho ilustraci nároků na propojení, nikoli o výsledek měření výkonu produktu Coherence Quantum. Ukazuje však, proč se prostor pro přívody může stát limitem dříve, než výrobce vyčerpá možnosti samotného procesoru.

Cestu signálu lze zjednodušeně rozdělit do vrstev:

  • Vnější elektronika připravuje řídicí signály a přijímá údaje potřebné k odečtu.
  • Vedení, konektory a kryogenní součástky přenášejí a upravují signál mezi chladicími stupni.
  • Kvantový procesor přijímá řízení v prostředí, které musí zůstat dostatečně chladné a chráněné před rušením.

Coherence Quantum se soustředí na prostřední vrstvu. Právě tam se setkává potřeba většího počtu spojů s omezeným prostorem kryostatu a požadavkem na čistý signál.

Začátek u signálu, cíl v hustším propojení

První zaměření firmy představuje kryogenní úprava signálu, která má omezovat nežádoucí vlivy v okolí qubitů. Další plánovanou částí jsou hustší signálová rozhraní: více spojů se musí vejít do prostoru, který nelze jednoduše zvětšovat s každou generací čipu. Ve vzdálenějším výhledu chce firma přesunout více řídicích funkcí dovnitř kryostatu, blíže k procesoru.

Tyto kroky řeší různé nároky téže sestavy. Úprava signálu se týká kvality prostředí qubitů; hustší rozhraní počtu a uspořádání fyzických spojů. Přiblížení části řízení k čipu by mohlo změnit, kolik funkcí je nutné obsluhovat dlouhými přívody od elektroniky mimo kryostat. Každý krok ale musí fungovat při nízkých teplotách a zároveň nenarušit qubity, které má pomáhat řídit.

Dosavadní laboratorní práce poskytuje technický základ, ne hotovou nabídku všech těchto funkcí. Test kryogenní součástky v ředicím zařízení je důležitý právě proto, že její chování při běžné teplotě nestačí k posouzení použití u qubitů. Přechod k produktu navíc vyžaduje, aby se součástka dala vyrábět opakovaně a aby ji bylo možné zapojit do sestav různých výrobců.

Investice má převést výzkum do výroby

Plánovaná laboratoř v Espoo má spojit další výzkum s vývojem produktových prototypů a výrobního postupu. Takto využití kapitálu popisuje také Tech.eu, které zároveň uvádí dlouhodobý záměr vytvořit standardizovanou architekturu kryogenní signalizace a řízení. Firma v ní chce spojit vlastní technologie s doplňkovými řešeními dalších dodavatelů.

Taková dodavatelská vrstva by výrobcům kvantových počítačů mohla usnadnit návrh části infrastruktury, kterou dnes musejí přizpůsobovat své konkrétní sestavě. Nestačí k tomu však jeden úspěšný filtr. Rozhraní musí zvládnout požadavky na prostor, teplo i kvalitu signálu a výrobní postup musí dávat součástky s opakovatelnými vlastnostmi. Právě tyto podmínky rozhodnou, zda se z výzkumného výsledku stane použitelný díl většího stroje.

Zakladatelský tým spojuje fyziku qubitů, práci s kryogenními zařízeními a vývoj výrobků. Vedle Saha jej tvoří technický ředitel Suman Kundu a produktový ředitel Erkki Soininen, který dříve pracoval ve společnosti Bluefors; poradcem firmy je profesor Aalto University Mikko Möttönen. Jejich zkušenosti odpovídají úkolu, v němž se musí návrh citlivé elektroniky potkat s požadavky na sestavení a výrobu hardwaru.

Nejbližší zkouška přijde s produktovými prototypy

Pro Coherence Quantum bude dalším milníkem převod kryogenních experimentů do prvních produktových prototypů v připravované laboratoři. Následné testy ukážou, jak se součástky chovají jako součást celé signálové cesty, a práce na výrobním postupu, zda lze stejné vlastnosti získat opakovaně. Teprve potom půjde lépe posoudit obchodní hodnotu navrhované společné architektury.

Pro evropské výrobce kvantového hardwaru je podstatné, zda vznikne dostupná specializovaná vrstva mezi vnější elektronikou a procesorem. Pokud se podaří zmenšit nároky této vrstvy na prostor a chlazení při zachování kvality signálu, růst počtu qubitů nebude vyžadovat stejně obtížný růst podpůrné infrastruktury. Výsledky produktových prototypů ukážou, jak velkou část této překážky dokáže finský spin-off skutečně odstranit.

Přečtěte si také:

Sdílet:

Přihlaste se k odběru newsletteru

Nejnovější zprávy ze světa Web3, AI a kryptoměn přímo do vaší schránky.

0