Hetzner, nebo DigitalOcean: levnější server nemusí vyhrát správu provozu

Pokud si český tým spravuje server i databázi sám, vychází v porovnávané konfiguraci levněji Hetzner. DigitalOcean může být vhodnější, jestliže tým chce přikoupit spravovaný PostgreSQL a omezit práci s provozem databáze. Levnější virtuální stroj totiž ještě neznamená levnější provoz celé aplikace.

Pro krátce běžící vývojové prostředí rozhoduje hlavně hodinová sazba. U malé produkční aplikace přibývá cena nepřetržitého běhu, přenosu dat, záloh a času věnovaného správě. Výkonové testy pomáhají s volbou serveru, ale jejich výsledky je nutné vztáhnout ke konkrétní konfiguraci a místu měření.

Modelový účet za server v korunách

Ceník Hetzneru po změně účinné 15. června 2026 uvádí pro CPX22 v Německu a Finsku 19,49 eura měsíčně nebo 0,0312 eura za hodinu, bez DPH a veřejné IPv4. Ceník DigitalOcean Basic Droplets uvádí za server se 2 sdílenými vCPU, 4 GiB paměti, 80 GiB diskem a 4 000 GiB přenosu 24 dolarů měsíčně nebo 0,03571 dolaru za hodinu; Droplety účtuje po sekundách s minimálním poplatkem. Jde o podobně velké virtuální stroje, nikoli o vyhrazená procesorová jádra.

Pro ilustrační přepočet použijme pracovní kurzy 25 Kč za euro a 22 Kč za dolar. Celý měsíc provozu pak vychází přibližně na 487 Kč u Hetzneru a 528 Kč u DigitalOcean, rozdíl je asi 41 Kč. Tyto kurzy nejsou aktuálním kurzem banky a částky nepředstavují českou fakturu: model vynechává daň, případnou veřejnou IPv4 u Hetzneru i další služby.

Vývojový server vytvořený na souvislých 40 hodin stojí podle uvedených hodinových sazeb přibližně 31,20 Kč u Hetzneru a 31,42 Kč u DigitalOcean. V tomto scénáři je cenový rozdíl malý. U trvale běžící aplikace je podstatnější měsíční strop a to, které další prostředky zůstanou zapnuté po skončení práce vývojáře. Spravovaná databáze se například platí jako samostatná služba, i když se samotný aplikační server mění nebo krátkodobě vypíná.

Výkon, přenos a poloha měření

Ve srovnání Better Stack měl CPX22 v Helsinkách vyšší jednojádrové i vícejádrové skóre než Basic Droplet v newyorském NYC3, přibližně 939 ku 772 a 1 672 ku 1 400; DigitalOcean vedl ve 4k diskových operacích a zahrnutý přenos činil 20 TB u evropského Hetzneru proti 4 TB u Dropletu. Výsledek tedy neukazuje jediného vítěze pro každou zátěž. Server, který rychleji počítá, nemusí stejně dopadnout při práci s diskem.

Rozdíl v zahrnutém přenosu má hodnotu hlavně tam, kde aplikace posílá uživatelům velké soubory nebo obsluhuje výrazný odchozí provoz. Pokud web nedosáhne ani na menší limit, nevyužitá kapacita účet nesníží. Do odhadu je vhodné zahrnout skutečný provoz směrem k návštěvníkům, nikoli zaměnit velikost databáze nebo množství dat mezi částmi aplikace za přenos do veřejného internetu.

Helsinky a New York leží na různých kontinentech, takže naměřené síťové časy nevypovídají o tom, který poskytovatel odpoví rychleji návštěvníkům v Česku. Pro české publikum dává smysl srovnávat dostupné evropské lokality obou služeb. Stejná výhrada platí i pro disk a procesor v menší míře: jde o výsledky konkrétních strojů v konkrétních podmínkách, zatímco sdílený hostitel a jeho vytížení se mohou změnit.

Co zbude z náskoku po přepočtu na cenu

Benchmark AIMultiple použil přibližně 1 200 automatizovaných testů na server, zveřejňuje mediány a u sdílených konfigurací se 4 vCPU a 8 GB paměti naměřil 14 493 proti 3 408 událostem CPU za sekundu ve prospěch Hetzneru. Testoval také paměť, disk a síť. Jeho konfigurace je větší než stroje z předchozího srovnání a metodika měří jinou úlohu, proto čísla nelze spojit do jedné řady skóre.

U menších serverů lze z uvedeného jednojádrového výsledku a modelových měsíčních cen spočítat přibližně 193 bodů na 100 Kč u Hetzneru a 146 bodů na 100 Kč u DigitalOcean. Tento poměr používá novější cenu než samotné měření a zvolený pracovní kurz. Popisuje hodnotu výpočetního výkonu v modelu, nikoli rychlost českého webu nebo budoucí výkon každé nové instance.

U aplikace, která čeká převážně na disk, může být užitečnější výsledek diskových operací než náskok procesoru. Databáze na stejném virtuálním stroji navíc soupeří s aplikací o paměť a diskovou kapacitu. Právě zde se odděluje cena samotného serveru od ceny vhodné architektury: při náročnější databázi může být zapotřebí další stroj nebo samostatná databázová služba.

Sdílený procesor a garance služby

CPX22 i porovnávaný Basic Droplet používají sdílené procesorové prostředky. Hodí se pro vývoj, menší web nebo proměnlivou zátěž, u níž aplikace procesor trvale nevytěžuje. Sdílené vCPU však není příslibem stejného výkonu v každé hodině. Pokud úloha dlouhodobě vytěžuje jádra, je namístě srovnávat řady s vyhrazenými vCPU na obou stranách; cenový závěr pro levnější sdílené tarify se na ně nepřenáší.

Garance dostupnosti virtuálního serveru se týká vymezené infrastruktury a smluvních podmínek, nikoli automaticky celé aplikace. Běžící stroj nepomůže, pokud selže databáze, chyba v nasazení zastaví web nebo záloha nepůjde obnovit. Při požadavku na vyšší dostupnost je proto důležité oddělit garanci serveru od garance databázové služby a posoudit, kdo zajišťuje obnovu po poruše.

Spravovaná databáze mění cenu i odpovědnost

Ceník spravovaného PostgreSQL od DigitalOcean uvádí základní uzel Standard Edition s 1 vCPU a 1 GiB paměti za 15,15 dolaru měsíčně; u této volby nejsou přidány další uzly. V modelu malé produkční aplikace stojí tento uzel spolu s Dropletem za 24 dolarů celkem 39,15 dolaru, tedy při zvoleném pracovním kurzu přibližně 861 Kč měsíčně. Základní cena spravované databáze sama o sobě neznamená nasazení se záložním uzlem.

Na CPX22 může PostgreSQL běžet společně s aplikací. Modelový účet za samotný virtuální stroj tím zůstává kolem 487 Kč, ale tým musí databázi nakonfigurovat, aktualizovat a zajistit zálohování i obnovu. Také musí počítat s tím, že porucha nebo údržba jednoho stroje zasáhne aplikaci i její data. Přesun databáze na další vlastní server oddělí část rizik, přidá však další výpočetní položku a správu databáze týmu ponechá.

Rozdíl mezi modelovými účty proto není cenou za totožnou službu. DigitalOcean účtuje zvlášť za databázový uzel a přebírá část jeho provozní správy; levnější model Hetzneru počítá s vlastní prací a databází na aplikačním serveru. Spravovaná databáze přitom neodstraňuje odpovědnost za schéma, dotazy ani rozhodnutí, jakou obnovu aplikace potřebuje.

Pro tým, který má správu PostgreSQL zvládnutou a chce platit hlavně za evropský virtuální server, vychází v uvedeném modelu Hetzner lépe. Pokud je čas správce vzácnější než příplatek za databázovou službu, může vyšší účet DigitalOcean dávat provozní smysl. Rozhodující je cena celé sestavy při požadovaném přenosu a dostupnosti, ne nejnižší řádek za virtuální stroj.

Přečtěte si také:

• n8n, nebo Make: levnější běh může znamenat vlastní server
• CrewAI, nebo AutoGen: serverless provoz obrací zdánlivě snadnou volbu
• Pinecone, nebo Weaviate: rychlejší dotaz nemusí znamenat levnější RAG